Úvodní stránka > Insignie pluku

Insignie pluku

INSIGNIE 53. PLUKU PRŮZKUMU A ELEKTRONICKÉHO BOJE

Insignie vyjadřují služební, odbornou a morální sounáležitost. Slouží nejen k prezentaci pluku na veřejnosti a uvnitř armády, ale také jako symbolika ocenění pracovní činnosti a související spolupráce s jinými subjekty. Insigniemi se rozumí:

ZNAK, MOTTO, ČESTNÝ NÁZEV, BOJOVÝ PRAPOR, PAMĚTNÍ ODZNAK, PAMĚTNÍ MINCE

 

ZNAK  53. PLUKU PRŮZKUMU A ELEKTRONICKÉHO BOJE

Na modrém gotickém štítu vyrůstá jedenáct světle modrých rádiusů se středy v ose štítu pod znakem a pravidelně se stupňujícím poloměrem od spodu do horních dvou třetin znaku. V horní polovině znaku je položen černý, žlutě (zlatě) konturovaný netopýr v letu. Symbolika znaku vyjadřuje fyzikální jevy, jako hlavní operační prostor útvaru. Netopýr symbolizuje schopnost vysílat a přijímat lidskými smysly neviditelné a neslyšitelné vlnění. Vyjadřuje jak pasivní, tak aktivní působení sil a prostředků pluku.

K vyjádření soudržnosti svazku slouží také znak složený ze znaků 53. pluku a podřízených praporů (532. praporu elektronického boje, 102. průzkumného praporu).

                            

MOTTO 53. PLUKU PRŮZKUMU A ELEKTRONICKÉHO BOJE

SCIENS VINCIT

Motto bylo vytvořeno tak, aby se v klasické latině reálně vyjadřovalo (méně abstraktních pojmů). Sciens vincit - doslovně znalý/vědoucí/ten kdo ví, vítězí. Motto vyjadřuje naši víru v to, že jenom lidé vzdělaní, znalí a informovaní mohou mít převahu, mohou dosáhnout cíle a zvítězí.

 

ČESTNÝ NÁZEV 53. PLUKU PRŮZKUMU A ELEKTRONICKÉHO BOJE

Při příležitosti 88. výročí vzniku samostatného československého státu na návrh ministryně obrany, propůjčil prezident republiky čestný název Generála Heliodora Píky 53. centru pasivních systémů a elektronického boje Společných sil.

Propůjčení čestného názvu bylo zveřejněno v rozkaze Prezidenta republiky č. 6 ze dne 26. září 2006. Čestný název udělil prezident republiky útvaru jako nositeli odkazu po významné postavě novodobé vojenské historie generálu Heliodoru Píkovi, rodákovi z Opavou sousedící obce Štítina. Generál Píka v I. světové válce bojoval jako legionář na západní frontě. Za II. světové války po útěku do Londýna se Heliodor Píka, z pověření exilového prezidenta Edvarda Beneše, přes Istanbul dostává do Moskvy, kde působí jako atašé a velitel mise Československé armády. V roce 1942 začíná společně s Ludvíkem Svobodou v Buzuluku formovat jednotku československé armády. S 1. samostatnou československou brigádou odchází v následujícím roce na frontu ke Kyjevu a spolu s postupem osvobození se v roce 1945 vrací do Prahy a působí ve funkci náměstka náčelníka generálního štábu Československé armády. Po únoru 1948 byl zatčen a obviněn ze zrady a v politickém procesu odsouzen k trestu smrti oběšením, který byl vykonán 21. června 1949. V roce 1968 byl s pomocí prezidenta Ludvíka Svobody proces s Píkou obnoven a vojenský soud v Praze konstatoval jeho nevinu a plně ho rehabilitoval. Příběh generála Heliodora Píky .

Nahoru